Zajímavostí barrandovského hřiště je jeho rozdělení na dvě části. Ačkoli důvody nejspíše budou veskrze praktické (hřiště jsou přetnuté cestou k jednomu z domů), přišlo mi rozdělení minimálně zajímavé. V menší části je houpací koník, pískoviště a pro mě trochu nelogicky umístěný řetězový chodníček. Možná bych upřednostnila spíše nějaký jiný prvek pro nejmenší děti, aby bylo vše pohromadě a tuto část hřiště mohly používat maminky nejmenších dětí bez starosti, že se připletou do cesty rozdováděným starším.

Druhá část hřiště je výrazně rozlehlejší a najdete tam jak prvky pro malé, tak větší děti. Nás zaujala lezecká stěna, která se líbila i dvouleťákovi a zajímavý kolotoč. Skluzavka byla akorát velká, aby se na ní ani menší děti nebály. Velká prolézačka poskytne vyžití větším dětem a s trochou fantazie by mohla posloužit i jako skromná venkovní posilovna. Na hřišti pak najdete klasickou i závěsnou houpačku.

Moc se nám líbily vysazené stromy a keře, které dodávaly hřišti na útulnosti a jednou mu budou poskytovat krásný stín. Ten ale odpoledne zajistí i přilehlý dům, a tak se můžete snadno schovat před pražícím sluncem, což je v létě na dětských hřištích bohužel stále nedostatkové zboží. Na hřišti nechybí ani dostatek laviček, mnoho je jich dokonce právě ve stínu.