FAQ - OTÁZKY A ODPOVĚDI

Ano. Každý zájemce o konkrétní nemovitost si ji může ústně zarezervovat na dobu 3 pracovních dnů, a to bez nutnosti hradit jakoukoliv zálohu nebo smluvní jistinu. Rezervaci je možné provést pouze po dohodě a absolvování informační schůzky s naším obchodníkem. Po uplynutí termínu je pak mezi oběma stranami uzavřena písemná smlouva.

Každý pracovní den od 9 do 19 hodin je možné si telefonicky dohodnout nezávaznou individuální prohlídku neprodaných bytů, rodinných domů a parcel a to v jakékoliv lokalitě. Kontakt na obchodní oddělení: 800 500 506 a 724 206 206. V případě zájmu klienta bude doprava zajištěna firemním vozem od sídla naší společnosti. V průběhu jedné prohlídky klient může navštívit několik lokalit.

V případě osobního vlastnictví je kupující vlastníkem kupované nemovitosti, u vlastnictví družstevního platí, že vlastníkem nemovitosti je bytové družstvo a kupující se stane jeho členem. Kupující je tedy majitelem družstevního podílu v bytovém družstvu, s nímž je typicky spojeno právo užívat určitý byt. Spolu s poplatky za elektřinu, vodu, topení a podobně pak člen družstvu splácí družstvu postupně i pořizovací hodnotu bytu a po jejím splacení obvykle dochází k převodu bytu do osobního vlastnictví člena (pokud to člen družstva chce). Výhodou družstevního bydlení je především jeho větší cenová dostupnost, protože například v našich projektech stačí složit při vstupu do družstva jen 25 % z pořizovací hodnoty bytu a zbytek se splácí v nájemném za byt. Družstvo přitom neprověřuje bonitu žadatele jako banka při posuzování žádosti o úvěr. Další výhodou pak je, že člen družstva může snadno své členství v družstvu prodat třetí osobě, přičemž se v tomto případě neplatí žádná daň z nabytí nemovitých věcí a smlouva se ani nevkládá do katastru nemovitostí. Převodu členství v bytovém družstvu není podmíněn ani souhlasem představenstva družstva.

Typ smlouvy je dán tím, v jaké fázi rozestavěnosti se vybraný produkt nachází. Buď se uzavírá smlouva, která řeší okolnosti realizace bytového domu a bytu nebo rodinného domu a převod nemovitosti do vlastnictví klienta, nebo pokud si klient kupuje již dokončený byt nebo dům, uzavírá se přímo Kupní smlouva. Vzory smluv jsou k dispozici na našem webu mezi podrobnými informacemi o nemovitosti v sekci "Postup koupě a financování".

Společnost FINEP zajišťuje komplexní služby z oblasti finančního poradenství. Klienti, kteří si u FINEPu koupí nemovitost získávají při financování řadu výhod. Například neplatí poplatek za zpracování hypotéčního úvěru, neplatí poplatek za zpracování znaleckého posudku a u vybraných partnerů mohou dostat slevu, díky které získá klient nejnižší úrokovou sazbu.

Společnost FINEP financuje výstavbu svých projektů prostřednictvím úvěrů od renomovaných bank. Tento způsob financování poskytuje kupujícím jistotu, že na výstavbu projektu je od počátku zajištěno dostatečné množství finančních prostředků. V důsledku toho tedy není vlastní výstavba financována přímo z peněz hrazených během ní kupujícími, ale ze zdrojů poskytnutých bankou. Veškeré sumy hrazené během výstavby kupujícími jsou naopak poukazovány na zvláštní účet, který spravuje až do úspěšného dokončení výstavby právě úvěrující banka. Společnost, která výstavbu provádí, přitom nemůže s těmito penězi bez souhlasu banky během výstavby disponovat, takže nehrozí, že by byly tyto prostředky použity pro jakékoliv jiné účely nesouvisející s daným projektem. Tento způsob financování je nejbezpečnějším běžně používaným způsobem na našem trhu. Někteří developeři na českém trhu financují své projekty bez využití bank, nicméně v těchto případech dochází téměř vždy k financování výstavby penězi hrazenými kupujícími s tím, že jejich použití je výhradně na developerech. Navíc pokud developer neprodává během výstavby nemovitosti v dostatečném množství, může u něj nastat problém se získáním zdrojů na samotnou výstavbu.

Obvyklá délka záruky na nové byty na trhu je 24 měsíců. FINEP poskytuje v tomto směru nadstandardní záruku v délce 36 měsíců. V souvislosti se zárukou je třeba dát pozor na okamžik rozhodný pro začátek běhu záruční doby. Na trhu je obvyklé, že záruční doba počíná běžet od podání žádosti o kolaudaci, popřípadě od samotné kolaudace. V době nastěhování prvních kupujících tak fakticky ze záruční doby již uběhnou přibližně 3 měsíce a reálně je tím pádem záruka o tuto dobu zkrácena. FINEP poskytuje záruku, která ohledně bytů začíná běžet zásadně až převzetím jednotky, takže zmíněná tříletá lhůta není na rozdíl od běžné praxe jiných developerů nijak krácena. Záruka na společné části budovy pak běží od uvedení domu do provozu, tedy ode dne, kdy první kupující začne budovu fakticky užívat.

Ano, za určitých podmínek může. Majetkové vztahy manželů řeší především ust. § 708 a násl. občanského zákoníku (tedy z.č. 89/2012 Sb.). Podle této úpravy například platí, že společné jmění manželů je možné notářským zápisem zúžit (blíže viz. ust. § 716 a násl. občanského zákoníku). V případě takového zúžení pak lze v notářském zápisu domluvit mimo jiné i koupi nemovitosti jen jedním z manželům (obdobně mohou mít vztahy upravené i snoubenci ještě před uzavřením manželství). I bez zúžení společného jmění manželů však může v některých případech kupovat nemovitosti do svého vlastnictví i jeden z manželů. Jedná se především o případy koupě realizované za prostředky získané jedním z manželů ještě před uzavření manželství, popřípadě získané jedním z manželů během manželství darem, dědictvím nebo restitucí.

Vypořádání majetku v rámci rozvodu vždy do značné míry závisí na přístupu rozvádějících se manželů. K vypořádání může dojít dohodou stran, věc ale také často končí soudním sporem (blíže viz. ust. § 736 a násl. občanského zákoníku). Obecně platí, že společná nemovitost se může po rozvodu stát výlučným majetkem jednoho z manželů s tím, že druhý manžel případně dostane finanční kompenzaci. Další možností však je podílové spoluvlastnictví předmětné nemovitosti nebo její prodej třetí osobě s následným rozdělením peněz z jejího prodeje. Podle zákona přitom platí, že nedohodnou-li se manželé do 3 let od rozvodu na vlastnictví nemovitosti a pokud ani v této lhůtě nepodají žalobu na vypořádání společného jmění, stávají se ze zákona podílovými spoluvlastníky nemovitosti a podíl každého z nich činí ½ (blíže viz. ust. § 741 a násl. občanského zákoníku). Pokud si manželé vzali na pořízení nemovitosti hypoteční úvěr, je i závazek z něj plynoucí společným závazkem obou manželů, který je třeba po rozvodu vypořádat. Pokud nebude závazky ke splácení úvěru schopen převzít jen jeden z manželů, bude zpravidla jediným možným řešením společný prodej nemovitosti s tím, že z výtěžku prodeje bude vyplacen celý úvěr a o zbylou část získaných peněz se rozvedení manželé podělí.

Ano, je však třeba respektovat platnou právní úpravu. Způsobilost k právním úkonům se podle našeho právního řádu nabývá v plném rozsahu dovršením 18 roku věku. Podle ust. § 31 občanského zákoníku pak platí, že před dovršením 18 roku věku mohou lidé činit pouze úkony, které jsou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Při ostatních úkonech musí být zastoupení zejména zákonnými zástupci. Koupě nemovitostí přitom obecně nepatří k úkonům, které by byly schopné samostatně zvládat děti. Proto je při nákupu nemovitostí pro nezletilce třeba počítat s tím, že děti sami příslušné smlouvy uzavírat nemohou. Podle ust. § 32 občanského zákoníku dále platí, že nezletilé osoby zastupují přímo ze zákona jejich zákonní zástupci. Podle ust. § 437 odst. 1 stejného zákona však platí, že zástupcem nemůže být osoba, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

Při převodu nemovitosti se hradí katastrálnímu úřadu správní poplatek za řízení o povolení vkladu ve výši 2.000,- Kč. Tento poplatek je paušální a vztahuje se na všechny nemovitosti převáděné v rámci jedné smlouvy (není tedy podstatné, zda smlouvou převádíte 10 nemovitostí nebo jen jednu). Při prodeji nemovitostí v rámci našich developerských projektů hradíme tento poplatek v plné výši my. Při prvním prodeji novostaveb budovaných našimi společnostmi se však za byty a rodinné domy daň neplatí, na prodej se vztahuje ze zákona osvobození. Dále pak připadá v úvahu daň z příjmu. Daň z příjmu obecně hradí prodávající, u něhož nejsou splněny podmínky pro osvobození, a který prodejem nemovitosti vytvořil zisk (aniž by se muselo jednat současně o podnikatele). Osvobození od daně se pak vztahuje především na prodeje bytů nebo rodinných domů, v nichž měl prodávající před prodejem minimálně dva roky před prodejem bydliště. Osvobození od daně z příjmu může uplatnit i prodávající, který prodávanou nemovitost využíval jako své bydliště po dobu kratší než dva roky před prodejem, pokud prokáže, že příjem z prodeje použil na své další bydlení. Dále také platí, že pokud prodávající vlastnil nemovitost déle než pět let, je jeho příjem dosažený prodejem od daně z příjmu rovněž osvobozen. Sazba daně z příjmu je pak odvislá od toho, zda je prodávající fyzická či právnická osoba. Pokud jde o zdanění tzv. bezúplatných příjmů (plynoucích například z nabytí nemovité věci darováním), spadá jejich zdanění od roku 2014 do režimu daně z příjmů (dřívější darovací daň byla zrušena). Platí přitom, že nabytí darováním je od daně osvobozeno, pokud bezúplatný příjem (např. darováním) plyne od příbuzného v linii přímé či v linii vedlejší, a to od sourozence, strýce, tety, synovce či neteře, manžela či manželky, snachy či zetě nebo tchána či tchyně, a nebo od osoby, s níž poplatník (tj. příjemce, obdarovaný) žil nejméně rok ve společně hospodařící domácnosti a společně s ní o domácnost pečoval či byl na takovou osobu odkázán výživou.

Koupě nemovitosti na základě smlouvy se vkládá do katastru nemovitostí. Jedná se o správní řízení, které se zahajuje návrhem. Návrh na povolení vkladu přitom může podat kterýkoliv účastník smlouvy. Od 1.1.2013 je možné podat návrh na vklad jen na schváleném formuláři, který si můžete stáhnout na stránkách www.cuzk.cz. Účastníkem řízení o vkladu do katastru jsou pak účastníci smlouvy, kterou dochází k převodu nemovitosti. Pokud jde o dobu trvání řízení, stávající katastrální zákon nestanoví od 1.1.2014 pro délku vkladového řízení fakticky žádnou lhůtu. Většinou lze ale v České republice počítat s délkou řízení přibližně do dvou měsíců (v Praze občas déle). Kupující se přitom stává vlastníkem kupované nemovitosti zpětně ke dni podání návrhu na vklad.

Hypotéční úvěr nikoliv – odečítají se pouze úroky z úvěru zaplacené v daném zdaňovacím období. Podmínkou je pořízení nemovitosti za účelem rešení tzv. bytových potřeb. Za bytovou potřebu přitom zákon považuje i řešení bydlení rodinných příslušníků, takže jestliže např. rodiče pořizuji dítěti byt, je možné i tuto variantu zahrnout do tzv. bytových potřeb a úroky z příslušného hypotéčního úvěru je možné zohlednit v odečtu od daňového základu. Maximální výše úroků pro odečet od daňového základu je neměnná max. 300 000 Kč.

Daň z nemovitosti je povinen přiznat a uhradit ten, kdo je k 1. 1. daného roku zapsán na katastru nemovitostí jako její vlastník.

Zástavní právo je jednou z forem zajištění dluhů. Jeho podstata spočívá v tom, že není-li zajištěná pohledávka zaplacena, může věřitel nechat zastavenou věc prodat ve veřejné dražbě či jinak a z výtěžku dražby svou pohledávku uspokojit. Jedná se o nejpoužívanější formu zajištění hypotečních úvěrů. Pro zástavní právo je také typické, že zatěžuje věc (nejčastěji nemovitost) bez ohledu na to, kdo ji vlastní. Jinými slovy tedy platí, že vázne-li na nemovitosti zástavní právo, přechází toto zástavní právo na každého dalšího vlastníka nemovitosti a nebude-li zajištěný dluh uhrazen, může věřitel navrhnout prodej nemovitosti bez ohledu na to, zda ji vlastní dlužník či třetí osoba. Zástavní právo se nejčastěji zřizuje smlouvou, která se následně vkládá do katastru nemovitostí.

Věcná břemena (služebnosti) omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Věcná břemena jsou např. právo průchodu, průjezdu, čerpání vody, strpět vedení a provoz el. přípojky apod.

Prohlášením vlastníka budovy (§ 1166 občanského zákoníku) prohlašuje vlastník budovy, že v domě vymezuje jednotlivé bytové či nebytové jednotky. Součástí jednotky je pak i podíl jednotky ke společným částem budovy a k pozemku. Prohlášení vlastníka se vkládá do katastru nemovitostí.

Společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) je speciální typ právnické osoby, která se zakládá za účelem zajišťování správy (viz. ust. § 1194 a násl. NOZ). SVJ je třeba založit v domech, kde je alespoň pět jednotek, z nichž jsou alespoň tři ve vlastnictví různých osob. SVJ vzniká zápisem do veřejného rejstříku. SVJ lze založit více způsoby (zejména v rámci prohlášení vlastníka, případně následně notářským zápisem za souhlasu všech vlastníků jednotek v domě). Zvláštnost této právnické osoby spočívá v tom, že její způsobilost právně jednat je omezena zákonem v podstatě pouze na oblast správy domu (viz. ust. § 1195 občanského zákoníku. Členství v SVJ je striktně vázáno na vlastnictví jednotky (s nabytím vlastnictví automaticky vzniká, s pozbytím zaniká).

Členství v SVJ je striktně vázáno na vlastnictví jednotky (s nabytím vlastnictví automaticky vzniká, s pozbytím zaniká).

Zákon určuje základní orgány SVJ, kterými jsou:
a) shromáždění vlastníků jednotek
b) statutární orgán - předseda či výbor, vlastní úprava záleží na stanovách SVJ. SVJ může mít o další orgány (např. orgány kontrolního typu).

Kontinuita správy domu.

Výhodou tohoto řešení je, že ihned po převodu jednotek je v domě zajištěn právní režim obdobný vztahům např. v družstvu a noví vlastníci jednotek mají zajištěno, že takto bude zajištěno pokračování správy domu, jeho účetnictví, rozhodování o společných věcech apod. a není proto nutno zakládat nové družstvo, nebo jinou formu právnické osoby, která by jednotky převedené do vlastnictví jménem všech vlastníků spravovala. Ze zákona by nemělo jít o podnikatelský subjekt.

Ano, ve všech našich bytových jednotkách automaticky instalujeme měřiče tepla.

Ubytovací jednotky (apartmány, studia) - jsou specifické jednotky, které nemají charakter standardního bytu, z důvodu například nižšího slunečního osvitu, vyšší hlučnosti nebo z důvodů funkčního určení pozemku podle územního plánu. Ubytovací jednotky jsou z právního hlediska nebytové jednotky. Jinak však splňují všechny parametry pro bydlení, obsahují koupelnu i kuchyňskou část jako byty. Významnou skutečností při koupi ubytovací jednotky podnikatelem - plátcem DPH, je možnost odpočtu daně z přidané hodnoty, pokud je jednotka využívána v rámci ekonomické činnosti.

Ano, je. Trvalý pobyt obyvatel je upraven v zákoně č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel a rodných číslech. Dle ustanovení § 10 odst. 1 tohoto zákona může mít trvalý pobyt občan v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Zvláštním právní předpisem je míněn stavební zákon. Určení stavby k danému účelu je dáno kolaudačním souhlasem. Z textu § 10 odst.1 zákona o evidenci obyvatel vyplývá, že pokud bude jednotka zkolaudována jako ubytovací jednotka, je možno se zde přihlásit k trvalému pobytu bez jakýchkoli omezení. V rámci zjednodušení jsou někdy v obchodních materiálech standardní byty a ubytovací jednotky nazývány jednotně jako byty. V uzavíraných smlouvách (rezervační smlouva, smlouva o smlouvě budoucí, kupní smlouva) s klientem je kategorie vždy přesně specifikována.